Úvod  O obci  Historické události  Pohnuté osudy kostelních zvonů
 

Pohnuté osudy kostelních zvonů

Kostel, první polovina 20.stoletíKostel v Troubsku dominuje okolní krajině jíž od nepaměti. Starý kostelík, pravděpodobně románského původu, stával na mírném návrší východně od troubské osady, přibližně na stejném místě jako dnes, avšak s vchodem údajně od jižní , střelické strany. První zpráva o troubské farnosti je z roku 1329. V roce 1466 se zde uvádí výslovně kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za časů reformace kolem roku 1570, když byl majitelem troubského panství Jan Munka z Ivančic, se kostel i farnost dostávají do správy českobratrských kazatelů. Přitom byla pravděpodobně zničena výzdoba kostela, byly i sňaty a rozbity zvony. Roku 1628, po vydání Obnoveného zřízení zemského na Moravě, došlo k odstranění všech českobratrských kazatelů a k obnovení katolického náboženství. Kostel v Troubsku byl v té době spravován z rosické farnosti. Přitom došlo i k postupné obnově výbavy kostela. Podle soupisu brněnské kapitulní matriky z roku 1673 byly v kostele v Troubsku dva zvony. Troubská farnost získala opět svého faráře až v roce 1687.

V letech 1746-58 nechala majitelka panství Anna Cecílie ze Sekenberku postavit na místě starého kostelíka nový, větší kostel. (Vysvěcen byl již 28.října 1753) Do něho byl přenesen jeden zvon ze starého kostelíka, pocházející z roku 1631. (Co se stalo s druhým zvonem, není známo) Starý zvon o váze 878 kg nesl tyto nápisy: VERBUM DOMINI MANET IN AETERNUM (Slovo Páně trvá na věky), ANNO DOMINI MDCXXXI: SIMON MICHELIN ET CASPAR DELSON GALLI ME FECERUNT. (Léta Páně 1631: Simon Michaelin a Caspar Delson z Francie mě zhotovili) Vyobrazení na něm bylo: kříž, po obou stranách Maria a Jan, pak Petr a Pavel, snad ještě reliéf útěk do Egypta. Tento zvon byl na věži kostela až do roku 1917, kdy byl zničen pro válečné účely.

Do nového kostela byly pak 20.března 1769 umístěny další dva zvony z daru faráře Jana Pavla Dohnala. První z nich o váze 224,5 kg nesl nápisy: LAUDATE DOMINUM IN COELIS, LAUDATE EUM IN EXCELSIS (Chvalte Pána na nebesích, chvalte ho na výsostech, PAROCHI IN VITA DOHNAL SUM FUSA RECENTER LIBORIUS MARTINU IN BRUNN. (Za života faráře Dohnala byl jsem ulit od Liboria Martinu v Brně. Vyobrazení na něm bylo: Jan Křtitel, Jan a Pavel. Také tento zvon byl zničen roku 1917.

Druhý zvon o váze 110 kg nesl nápisy: LAUS EIUS IN ECCLESIA CANCTORUM. (Jeho chvála je v církvi svatých), LIBORIUS MARTINU IN BRUNN. IOANNES DOHNAL PAROCHUS VOVENS ME FIERI FECERAT (Liborius Martinu v Brně. Jan Dohnal, žijící farář, dal mne zhotoviti) Vyobrazení na něm bylo: Jasef a Barbora. Tento zvon praskl roku 1809 a byl přelit 1.června 1832 nákladem 42 zl. 30 kr. od faráře Jana Rosmanitha. V této podobě se pak zachoval dodnes. Při horním okraji nese nápis: LAUS EIUS ECCLESIA CANCTORUM, při dolním okraji: EGO OPVS PIETATIS IOANNIS DOHNAL - RESTAVRATA EN IOANNIS ROSMANITH - SVRA VOCO POPVLOS (Jsem dílem zbožného Jana Dohnala, obnoven od Jana Rosmanitha, péčí hlasu lidu) Uprostřed se nachází nápis: GEGOSSEN VON - FRANZ HILLER - IN ALT-BRUNN (Ulit o Františka Hillera na Starém Brně) Na zvonu jsou dále reliéfy sv.Jana Nepomuckého, sv.Floriana a sv.Barbory. Roku 1790 nechala Marie Cecílie ze Sekenberku nákladem 441 zl. 5 kr. zhotovit čtvrtý zvon, který byl dne 22.črvence 1790 zavěšen na věž kostela. Svěcení vykonal prelát Augustinů na Starém Brně Dismas Lux. Zvon o váze 377 kg nesl nápis: SIT NOMEN DOMIMI BENEDICTUM. DONAVIT CECILIA DE SEKENBERG (Buď jméno Páně pochváleno, darovala Marie Cecílie ze Sekenberku) ICH CACILIA HAB ZUR URHEBERIN MEINEN MARIA CACILIA VON SEKENBERG FRAU AUF STRUTZ, WOSTOPOWITZ UND POPUWEK. MICH HAT GEGOSSEN KLEMENT STECHER IN RUNN ZUR ZEIT DAS PFARRERS JOHANN MICHAEL KUCHELMEISTER IM J.1790 (Já Cecílie mám za svou původkyni Marii Cecílii se Sekenberku, paní v Troubsku, v Ostopovicích a Popůvkách. Ulil mne Klement Stacher v Brně v době faráře Jana Michala Kuchelmeistera v roce 1790) I tento zvon byl zničen v roce 1917.

Historický pohled na kostel od vrbičekOd roku 1790 byla na věži kostela celá čtveřice zvonů. Tak tomu bylo až do 1. světové války. Válečná mašinérie však vyžadovala stále více surovin a tak již v roce 1915 byl proveden soupis všech zvonů ve farnostech, na věžích kostelů a kaplí, i s jejich rozměry. K vlastní rekvizici však došlo až v roce 1917. Dne 25.března se dostavil do Troubela zámečnický mistr Fischer pověřený odnímáním zvonů. Farář Ignát Zháněl se rozhodl obětovat největší a nejstarší zvon z roku 1631, aby zachránil všechny ostatní zvony na kostele a kaplích. Příštího dne ráno bylo naposledy zvoněno asi 10 minut všemi zvony. Pak byl veliký zvon nejprve spuštěn z lešení, na němž byl ve věži upevněn, což samo zabralo 5 a půl hodiny, poté obrácen dnem vzhůru a několik ranami kladivem rozbit. Pak byl shazován po kusech dolů. Ani tato oběť však nebyla platná. I přes protesty ze strany mnoha politiků s poukazem na nenahraditelnou ztrátu kulturních hodnot rekvizice zvonů pokračovaly. Dne 3.srpna 1917 byly z věže troubského kostela odebrány další dva zvony (t roku 1790 a větší z roku 1768), takže zůstal jen nejmenší z roku 1768 (přelitý roku 1832).

Po 1. světové válce probíhalo postupné vybavování kostela novými zvony. Roku 1923 byl na věž zavěšen zvon o hmotnosti 280 kg nákladem 1100 kč od brněnského zvonaře Hillera z daru Anežky Kamenické s příbuznými z Ostopovic a Bosonoh. Roku 1928 byly dodány další dva zvony brněnským zvonařem Manouškem nákladem 22 243,50 kč ze sbírky farníků. Zvon Maria měl hmotnost 545,5 kg, zvon Florian 244 kg. Slavnost svěcení se konala 1.května 1928 u kaple v Troubsku. Kázání při ní měl Dr.Skoupý, regens brněnského alumnátu, zvony posvětil kanovník Tenora. Po svěcení byly ve velkém průvodu vezen bělouši do farního kostela, kde byla slavná mše svatá. Odpoledne po svátostném požehnání se rozhlaholily všechny čtyři zvoněna paměť padlých vojínů. Tato obnovená sestava čtyř zvonů však nevydržela dlouho. Novou ránu jim zasadila 2.světová válka , kdy byly všechny tři nově pořízené zvony, pravděpodobně v březnu roku 1942 opět zabaveny pro válečné účely. (Zápis ve farní kronice o této události však chybí) Ihned ještě za války, se začaly scházet dary na nové zvony, avšak až po válce roku 1948, byl ke starému zvonu přidán nový větší zvon o hmotnosti 503 kg, nákladem 57 000 Kčs. Zvon nese uprostřed nápis se svým jménem: VÁCLAV a dále VĚNOVAL Ř.KAT.FARNOST TROUBSKO - L.P.1948. V horní části je jméno výrobce: ULIL R. MANOUŠEK ČESKÁ U BRNA. Tím se počet zvonů ustálil na dvou. Oba zvony jsou zavěšeny ve věži ve dřevěné stolici, nový ke straně k Bosonohám, starý ke Střelicím. Roku 1955 byly vybaveny elektrickým pohonem.

 
Mapa webu   |    Tisk    |    Ochrana soukromí